VTE Bantice

Ekologický přínos

Jedna větrná elektrárna typu Vestas V90 s instalovaným výkonem 2,0 MWh bude během své dvacetileté životnosti vyrábět elektřinu pro cca 4000 lidí a ušetří životnímu prostředí 120 000 tun CO₂. Tím ušetří přibližně 110 000 tun hnědého uhlí. Kromě toho také ušetří tuny popílku a jiných zplodin, jako jsou oxid siřičitý (příčina smogu a kyselých dešťů), prach, těžké kovy a další. Na odstranění 120 000 tun CO₂ z přírody by muselo pracovat 800 ha vzrostlého lesa.

Větrná elektrárna Vestas V90 – 2 MW

VESTAS V90-2,0 MW – návětrná elektrárna s naklápěcím mechanismem, aktivním směrováním větru a třílistovým rotorem. VESTAS V90–2,0 MW, u níž průměr rotoru činí 90 m, využívá takzvané technologie OptiSpeedTM. To umožňuje provozovat zařízení s optimálními otáčkami (RPM), a optimalizovat tak jeho výkon. Veškeré elektrárny V90-2,0 MW jsou vybaveny zařízením OptiTip®, což je systém vyvinutý firmou VESTAS pro optimalizaci náběhového úhlu. OptiTip® nastaví listy rotoru vždy do úhlu, který je pro konkrétní větrné podmínky optimální. To přispívá ke zvýšení výroby energie a k minimalizaci hlukových emisí.

Listy rotoru jsou vyrobeny z epoxidové pryskyřice vyztužené skelným a uhlíkovým vláknem. Každý list se skládá ze dvou profilovaných skořepin, které svírají nosnou konzolu. Speciální ocelové vložky spojují listy rotoru s jejich ložiskem. Ložisko listu rotoru je provedeno jako čtyřbodové kuličkové ložisko sešroubované s hlavou listu.

Hlavní hřídel přenáší energii přes převod na generátor. Převodovka je kombinací planetového a čelně ozubeného převodu se šikmými zuby. Od převodovky se energie přenáší přes kompozitní spojku na generátor. Generátor zařízení je proveden jako asynchronní čtyřpólový generátor s rotorovým vinutím vyvedeným na kroužky. Středonapěťový zvyšovací transformátor je umístěn ve zvláštní místnosti na konci strojovny. Jedná se o konstrukci s použitím suché pryskyřice, která byla vyvinuta speciálně pro použití ve větrných elektrárnách.

Systémy OptiTip® a OptiSpeedTM optimalizují výkon při každé rychlosti větru, nezávisle na teplotě a hustotě vzduchu. Při vysokých rychlostech větru je zajištěno, aby výroba energie nepřekročila jmenovitý výkon.
Větrná elektrárna je vybavena brzdicím systémem, který v případě potřeby zastaví rotaci. Tento systém nastavuje listy rotoru a aktivuje při tom hydraulickou zajišťovací brzdu. Zajišťovací brzda je umístěna na vysokorychlostním hřídeli převodovky.
Veškeré funkce větrné elektrárny kontroluje a reguluje mikroprocesorová řídicí jednotka.

Řídicí systém je vybaven řadou čidel, která zajišťují bezpečnost a optimální provoz zařízení. Pohon mechanismu pro natáčení lopatek zajišťují tři hydraulické válce – pro každý list rotoru jeden. Hydraulická jednotka umístěná ve strojovně zásobuje hydraulickým tlakem naklápěcí mechanismus i brzdicí systém. Oba systémy jsou vybaveny hydraulickými akumulátory, které při výpadcích sítě zajišťují regulované a bezpečné odstavení zařízení. Čtyři elektrické rotační hnací mechanismy zajišťují rotaci strojovny na špičce věže. U systému rotačních hnacích mechanismů se jedná o radiální ložiska s počátečním třením. Kryt strojovny vyrobený ze sklolaminátu chrání všechny komponenty před deštěm, sněhem, prachem, sluncem atd. Přístup z věže do strojovny umožňuje centrální otvor. Ve strojovně je nainstalován servisní jeřábový systém o nosnosti 800 kg. Jeřáb lze rozšířit na nosnost až 9500 kg.

Základ věže tvoří armovaná železobetonová deska cca 15,9×15,9×2,15 m uložená 2,4 metry pod terénem. Na ocelový prstenec zakotvený v základu je namontována ocelová trubková, kuželová věž sestávající z pěti sekcí spojených vnitřními přírubovými spoji.

Průměr věže u paty je 4 metry, nahoře 2,2m. Na věži je osazena gondola natáčená servomotory po směru větru. Listy rotoru jsou hydraulicky přestavovány do potřebného úhlu. Snímání hodnot větru je vyhodnocováno počítačem, který automaticky řídí chod VE a sleduje a předává dálkově i místně hlášení provozních a poruchových stavů. Životnost VE je konstrukčně navržena na 20 let.

Jak vznikal projekt

Projekt elektrárny byl připravován od roku 2003, v červnu 2005 jsme obdrželi souhlasné stanovisko ke studii EIAa o rok později bylo vydáno územní rozhodnutí. V květnu 2007 bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci dne 11.7.2007. V říjnu 2007 byla stavební firmou zahájena stavba a to zahájením prací na budování přístupové cesty a elektropřípojky. Samotná stavba VTE – tedy výkopové práce pro základovou desku byly zahájeny v březnu 2008, a v dubnu byla dovezena základová patka. Z důvodu nevyhovujícího složení podloží bylo nutno odtěžit zeminu až do hlouby 5,1 m což dělalo celkem cca 800m3 zeminy, poté bylo navezeno a s vyhovujícím materiálem smícháno cca 1200 tun kameniva. Celková hloubka základu byla před zahájením armování a usazování samotného základu 2,4 m. Začátkem května se na vybetonované základové spáře začalo provádět armování na které bylo použito 51 tun oceli a následně betonáž při které padlo 533m3 betonu.
Ve dnech 16-18.7. za začalo s transportem a výstavbou samotné větrné elektrárny, která byla přivezena firmou APB v konvoji tahačů, které vezly věž, rozdělenou na 5 kusů a na dalších 3 tahačích přijely lopatky a na samostatném pak gondola a náboj elektrárny. K samotnému vztyčování VE byl použit jeřáb o celkové výšce 120 m. Samotné sestavení VTE trvalo 3 dny. Zvláštností bylo montování listů po jednom do usazeného náboje, nikoliv do náboje ležícího na zemi, kdy by byl až smontovaný rotor usazen na své místo.
Poslední den měsíce července byl stavebním úřadem v Prosiměřicích vydán souhlas se zkušebním provozem.
Celou stavbu koordinovala brněnská firma Ventureal s.r.o., která se podílela i na vývoji tohoto projektu.